O knize: rok / "...První věc, která mě zaujala, byla matná, stínovaná bělost stěn, závěsy, noční stolek, taburet, v bílém vroucím povlečení a přikrývce, zdobené jednoduchou krajkou, na bílém polštáři - černá lesklá hlava vlasů. Vlasy jsou rozprostřeny po celém polštáři, ale ne nahodile, ale jako by byly speciálně upravené, ladící vlasy s vlasy. Zdálo se, že zářily černým světlem. Místnost byla naplněna chladným soumrakem, prosyceným jemnou vůní parfému, a teprve potom jsem v černém seně uviděl tmavou tvář a jiskřící oči. Ta vize mě tak zasáhla, že jsem byl na chvíli zaskočen a ztuhl dva kroky od postele. Zvenčí jsem asi vypadal jako nějaký vyšlechtěný řízek-koktejl, který cítil kost, která nikomu nepatří…»